Zobrazení zdroje stránky Zkusili Jabber - příběh 2

Tedy mě Jabber představil můj brácha, Colombo. 

Již nějakou dobu jsme měli partičku kamarádů. A některým z nás se stal internet denním chlebem, tak jsme samozřejmě tíhli k tomu, abychom si mohli zadarmo povídat. Maily měli svá omezení - především prodleva mezi odesláním zprávy a reakcí, než si ji adresát přečetl. A tak jsme padli na zadek před tehdy nám jediným známým kecálkem, ICQ. To vyřešilo  problém s prodlevou, ale zase to neumělo konference, místnosti, kde by mohlo psát více účastníků zároveň. IRC jsme znali, ale asi nám to přišlo moc složité nebo veřejné nebo nebezpečné nebo nevím proč, prostě jsme do toho nešli. Náš problém vyřešil Yahoo! messenger. Uměl konference, měl hezké smajlíky, prostě pohodička. Akorátže na něj jsme neměli crack, který by odstranil ty strašné reklamní bannery. Navíc už jsme měli pár kamarádů na ICQ a tak jsme museli zapínat dva klienty.
Colombo byl již tehdy v naší společnosti znám jako linux guru a místa messengera používal multiprotokolový Gaim. A tak nás naočkoval, že bychom měli zkusit Jabber. Bylo to na přelomu let 2002 a 2003. Pamatuji si to, protože jsem v březnu 2003 nastoupil na civilní službu a tam už jsem měl jen Jabber. Ten splňoval všechno co jsme požadovali, neotravoval nás reklamou a mohli jsme si dále povídat s kamarády na ICQ i Yahoo, aniž bychom museli pouštět dalšího klienta. Navíc se byli schopni připojit i ti kamarádi, kteří měli správcem sítě ICQ zatrhnuto.

Začali jsme na jabber.cz, ale jeho nestabilita nás přinutila se záhy přestěhovat na njs.netlab.cz. Zde jsme se stali spokojenými uživateli až dodnes. Velice komunikativní správce Pinky nám ukázal spoustu výborných věcí a tak jsme do celého fenoménu pronikli. 

Okamžitě mě ten svět pohltil. Dokázal jsem se tím opravdu nadchnout. Ta lidovost, ta tvořivost, ta komunita. Začal jsem vyzývat i ostatní kamarády, aby Jabber zkusili. A jak jsem se stal propagátorem Jabberu a jak jsem do něj pronikal hlouběji a hlouběji, začalo se kolem mne točit spoustu dotazů, které se vesměs opakovaly: "A jak udělám tohle? A jde taky tohle? A umí to tohle? ..."
A tak jsem se rozhodl, že bych taky mohl společnosti trošku přispět, a vytvořil jsem stránku věnovanou Jabberu, http://jabber.wz.cz . No nedivte se - víte kolik měl tehdy civilkář vývojář času?

Nyní jsou tomu tak tři roky, co jsme spokojenými uživateli. Dodnes se scházíme s našimi kamarády v naší konferenci, pojmenované podle hospody, do které chodíme každou středu. O víkendu máme sice "zavřeno", ale jinak jsme v konferenci každý den. Naše servírka, upravený chatbot, je sice dost mlčenlivá, ale spolehlivě zaznamenává všechny naše rozhovory a my se tak k nim můžeme kdykoliv vrátit a zavzpomínat, co jsme to vlastně tehdy a tehdy řešili.


Tvrdiaak
[[Kategorie:Příběhy]]